Svědectví z první ruky

Když se Jiří v roce 2003 ženil, tchánovo tepelné čerpadlo slavilo desáté narozeniny. O to významnější, že bylo jedním z prvních zařízení se systémem země voda instalovaných u nás.

„Mohli jsme si u tchána ověřit, že toto alternativní vytápění je opravdu úsporné,“ říká Jiří.
„Proto jsme o jiném způsobu vytápění a ohřívání vody v novém domě ani neuvažovali. Odhadovali jsme, že ceny energií porostou, a tím pádem nemůže být čerpadlo ztrátové, protože dům se nestaví na patnáct let. A čerpadlo dům navíc zhodnocuje, kdybychom ho někdy chtěli prodat.“
Petra srovnala na stole faktury za elektřinu a konstatuje, že za topnou sezónu od února 2005 do února 2006 zaplatili za topení ve dvou bytech a v kancelářských prostorech 38 000 Kč. „Člověk má vždy důkladně prozkoumat příležitosti, které se kolem něj objeví,“ říká spokojeně Jiří.

„Topíme maximálně na dvacet, jednadvacet stupňů, protože nemáme rádi vedro. Když je chladněji, více se oblékneme, ale nepřetápíme. Díky tomu nejsou děti vůbec nemocné,“ prozrazuje Petra.
Racionální Jiří doplňuje: „Zjistili jsme, že je obrovský rozdíl, jestli topíme do dvaceti, nebo do pětadvaceti stupňů. Je to asi jako 40:100, protože náklady narůstají při každém stupni geometrickou řadou.“
Tepelná čerpadla potřebují při extrémních mrazech pomoc elektrokotle. I když dnů s teplotami hluboko pod nulou nikdy není v Praze mnoho, Jiří s Petrou dali před elektrokotlem přednost kotli na dřevo, protože si přáli, aby jejich záložní zdroj tepla fungoval i v případě přerušení dodávky elektřiny.

Text a foto: opo

Slovo odborníka:

Ing. Luboš Michálek, Tepelná čerpadla IVT a VESKOM

Dřevokotel jako bivalentní zdroj má stejná pro a proti, jako když ho instalujete coby samostatný zdroj. V praxi to znamená, že s dřevokotlem sice máte levný provoz, ale musíte se starat o přípravu paliva, o udržování ohně, o čištění. Tepelné čerpadlo obsluhu nepotřebuje. Technické řešení jsme přizpůsobili tak, aby se dřevokotlem přitápělo jen, když klesají venkovní teploty pod nulu.
Teplo z hlubin proudí do kompresoru tepelného čerpadla IVT třemi vrty o celkové délce 230 metrů. V původním projektu se počítalo se dvěma stometrovými, ale příroda rozhodla jinak: druhý vrt nedokázal v hloubce 60 metrů překonat vrstvu modré břidlice, na které se lámaly vrtáky. Metry vyvrtané navíc šly na účet firmy Veskom.